Литмир - Электронная Библиотека
A
A

Vzrušený sál odměnil Evdu záplavou zelených světel. Grom Orm vstal.

„Otázka i rozhodnutí Rady jsou už jasné, a mé vystoupení je zřejmě poslední. Požádáme lidstvo, aby ve čtyřstém devátém roku éry Okruhu omezilo své potřeby. Dar Veter neřekl, že historikové objevili zlatého koně z doby Rozděleného Světa. Stovky tun čistého zlata můžeme použít k výrobě anamezonu, abychom v krátké době získali potřebné zásoby k letu. Poprvé, za celou historii lidstva vypravíme expedice současně na tři hvězdné soustavy, a poprvé se pokusíme dosáhnout světy vzdálené sedmdesát světelných roků!“

Předseda ukončil zasedání a požádal členy Rady, aby neodcházeli. Bylo třeba bezodkladně sestavit dotazy k Akademii Ekonomiky i k Akademii Stochastiky a Předpovídání Budoucnosti, aby se zjistily a objasnily nejrůznější okolnosti, které mohou nastat při daleké cestě na Achernar.

Unavená Čara vyšla pomalu za Evdou, divíc se, že bledé tváře psychiatričky zůstávají svěží jako jindy. Dívka toužila být co nejdřív sama, aby mohla v klidu procítit ospravedlnění Mvena Mase. Dnes byl báječný den! Je pravda, že Mvena neověnčili jako hrdinu, jak o tom Čara tajně snila. Zbavili ho nadlouho, ne-li navždy důležité práce… Ale nechali ho ve společnosti! Otvírá se jím oběma široká a obtížná cesta vědeckého bádání, práce, lásky!

Evda Nal zavedla dívku do nejbližšího Domu Výživy. Čara tak dlouho hleděla na jídelní lístek, že se Evda rozhodla vybírat sama; oznámila do automatické hlásnice čísla jídel a index stolu. Sotva usedly k oválnému stolku pro dva, otevřel se uprostřed otvor, v němž byl malý vozík s objednanými jídly. Evda přistrčila Čaře pohár s povzbuzujícím nápojem Lia, sama s rozkoší vypila sklenici chladné vody a spokojila se s nákypem z kaštanů, ořechů a banánů se šlehačkou. Cara snědla jakýsi pokrm z třeného masa raptů a rozloučila se. Evda se za ní dívala, jak dívka s grácií, podivuhodnou i v epoše Okruhu, sbíhala po schodišti mezi sochami z černého kovu a bizarně ohnutými stojany lamp.

KAPITOLA 13. Andělé z nebe

Se zatajeným dechem sledoval Erg Noor manipulace obratných laborantů. Množství přístrojů upomínalo na řídící kabinu hvězdoletu, ale prostorný sál s širokými namodralými okny zaháněl okamžitě jakoukoli myšlenku na vesmírný koráb.

Na kovovém stole uprostřed místnosti stála komora ze silných rufolucitových desek, jež propouštěly infračervené i viditelné paprsky. Spletí trubek a kabelů omotávala hnědě smaltovanou nádrž, která věznila dvě černé medúzy z planety železné hvězdy.

Eon Tal se vypjal jako při tělocviku a s bezvládnou rukou na pásce pohlížel z dálky na pomalu se otáčející bubínek registračního přístroje. Čelo nad širokým černým obočím se mu orosilo kapičkami potu.

Erg Noor si přejel jazykem suché rty.

„Nic. Za pět let cesty tam zůstal jen prach,“ poznamenal chraptivě astronaut.

„Je-li tomu tak, je to zlé — pro Nizu i pro mne,“ odpověděl biolog. „Bude nutno tápavě hledat — a možná že mnoho let — aby se zjistil charakter našeho zranění.“

„Vy si tedy stále myslíte, že orgány, jimiž medúzy a kříže vraždí své oběti, jsou u obou stejné?“

„Nemyslím si to jen já. Grim Šar a všichni ostatní dospěli k témuž přesvědčení. Ale z počátku mě napadaly nejpřekvapivější myšlenky. Domníval jsem se, že černý kříž s planetou vůbec nesouvisí.“

„Já také, vzpomínáte si, že jsem vám o tom říkal. Došel jsem k závěru, že netvor patřil k diskovému hvězdoletu a hlídal ho. Ale když se nad tím vážně zamyslím, jaký by to mělo smysl, hlídat nedobytnou pevnost zvenku? Pokus o otevření disku dokázal, že podobné myšlenky jsou nesmyslné.“

„Já jsem si představoval, že kříž vůbec není živý. Uvažoval jsem, není-li to robot, postavený k ochraně hvězdoletu?“

„Já zrovna tak! Ale teď, ovšem, jsem podobnou myšlenku zavrhl. Černý kříž je živý tvor, zplozenec světa tmy. Takové tvary přebývají zřejmě dole, v rovinách. Objevil se u» vrat«, kde byl průsmyk mezi skalisky. Lehčí a pohyblivější medúzy žijí na náhorních planinách, kde jsme přistáli, Souvislost mezi černým křížem a spirálovým diskem vznikla docela náhodně. Naše ochranná zařízení se jednoduše dotkla vzdáleného zákoutí na rovině, které vždycky zůstávalo ponořeno do tmy za obrovským diskem.“

„A vy předpokládáte, že vražedné orgány medúz i kříže jsou stejné?“

„Ano! U živých tvorů, kteří přebývají ve stejných podmínkách, musily vzniknout i stejné orgány. Železná hvězda je tepelné elektrické slunce. Celá atmosféra planety je silně nasycena elektřinou. Grim Šar má za to, že živočichové sbírají energii z atmosféry a kondenzují ji podobně jako naše kulové blesky. Vzpomeňte si, jak po chapadlech medúzy jiskřily hnědé hvězdičky!“

„Kříž měl také ramena, ale neměl…“

„Nikdo si toho jednoduše nevšiml. Ale všichni se shodujeme v tom, že poranění nervových kmenů s ochrnutím příslušných vyšších center u Nizy i u mne má úplně stejný charakter. To je hlavní důkaz i naděje.“

„Naděje?“ ožil Erg Noor.

„Samozřejmě. Pohleďte,“ — biolog ukázal na rovnou čáru zapisovacího přístroje — „citlivé elektrody, ponořené do pasti s medúzami, nic neukazují. Nestvůry tam vnikly s plným nábojem své energie, která nemohla nikam zmizet, když jsme nádrž zavařili. Ochrannou izolací kosmických potravinových nádob stěží co pronikne, to nejsou naše lehké biologické skafandry. Vzpomeňte si, že kříž, který skoro usmrtil Nizu, vám neuškodil. Jeho ultrazvuk pronikl do skafandru s univerzální ochranou, zlomil vaši vůli, ale ničící náboje byly bezmocné. Nizin skafandr prorazily právě tak, jako medúzy probily můj.“

„A tudíž náboj kulových blesků nebo něčeho podobného, který se dostal do nádrže, měl by tam zůstat. Ale přístroje nic neukazují…“

„V tam je naše naděje, Znamená to, že medúzy se nerozpadly v prach. Jsou…“

„Už rozumím. Svinuly se, staly se z nich jakési kokony.“

„Ano. Podobné přizpůsobivé schopnosti se často objevují u živých organismů, které musí přečkávat období nepříznivá pro jejich existenci. Dlouhé mrazivé noci na černé planetě, strašlivé uragány při» východech «a» západech «slunce, to jsou právě taková období. Ale protože se poměrně rychle střídají, jsem přesvědčen, že medúzy se mohou rychle zakuklit a stejně rychle změnit svůj stav. Usuzuji-li správně, podaří se nám dost rychle přivést černé medúzy k jejich vražedné činnosti.“

„Tím, že obnovíme teplotu, atmosféru, osvětlení a ostatní podmínky černé planety?“

„Ano. Všechno je vypočítáno a připraveno. Brzy přijde Grim Šar. Budeme provívat nádrž směsí neonu, kyslíku a dusíku za tlaku tří atmosfér. Ale nejdříve se přesvědčíme…“

Eon Tal se poradil s dvěma asistenty. Jakési zařízení se začalo zvolna přibližovat k hnědé nádrži. Přední rufolucitová deska se odsunula a otevřela přístup k nebezpečné pasti.

Elektrody uvnitř nádrže vystřídala mikrozrcadla s válcovými osvětlovači. Jeden z asistentů se postavil za televizní řídící pult. Obrazovka ukázala stěnu nádrže: vydutý povrch, pokrytý zrnitým povlakem a odrážející matně paprsky osvětlovače. Zrcadlo se nepřetržitě otáčelo, Eon Tal poznamenal:

„Rentgenem se to nedá prosvítit, izolace je příliš silná. Musíme užít složitějšího způsobu.“

Otáčivé zrcadlo obrazilo dno nádrže a na něm dva bílé chomáče jako nepravidelné koule s pórovitým, vláknitým povrchem. Podobaly se plodům nedávno vypěstované odrůdy chlebovníku o průměru sedmdesáti centimetrů,

„Připojte TVF k vektoru Grima Šara,“ obrátil se biolog na pomocníka.

Jakmile se vědec přesvědčil, že společné předpoklady byly správné, přiběhl okamžitě do laboratoře. Mhouřil ze zvyku oči, ačkoli nebyl krátkozraký, a obhlížel připravené přístroje. Grim Šar se nepodobal znamenitým vědcům, kteří se zpravidla vyznačovali imposantním zjevem a pánovitostí. Erg Noor si vzpomněl na Rena Boze, jehož nesmělost a jinošské vzezření také neodpovídaly jeho mocnému rozumu.

„Rozřízněte zavařený spoj!“ přikázal Grim Šar. Mechanická ruka odřízla vrstvu pevné emailové hmoty, aniž pohnula těžkým víkem. Hadice s plynovou směsí se zapojily k ventilům. Silný reflektor s infračervenými paprsky nahradil železnou hvězdu.

62
{"b":"99504","o":1}